Pronájem rekonstruovaného bytu 4+kk, 200 m2, ve 2 patře cihlového secesního domu s výhledem na park Čelakovského sady.
Obývací pokoj má plochu neuvěřitelných 53 m2. Hlavní ložnice 28 m2, další ložnice 17 m2, kuchyň 40 m2.
V bytě je koupelna s vanou a dvěma umyvadly a bidetem a automatickou pračkou, Dále extra WC se vstupem z haly.
Bytový dům byl postaven v roce 1896, na podlahách jsou renovované parkety, nová okna historického rázu s těsněním. Byt bude volny od ledna 2018.
| Vladimír Stránský Tel.: 608 11 44 11 E-mail: vladimir@atlas-reality.cz |
 |
Čelakovského sady se nacházejí v Praze u Národního muzea, mezi ulicemi Vinohradská, Škrétova a Mezibranská. Park je to relativně malý, má výměru pouhých 1,3 hektaru a leží na mírně svažující se ploše v nadmořských výškách 215 až 226 metrů. Před výstavbou budovy muzea býval v těchto místech na zrušených hradbách jako součást Dlouhé promenády tzv.Malý Park (na rozdíl od Velkého parku, který byl předchůdcem dnešních Vrchlického sadů). Po dokončení stavby budovy Národního muzea byl roku 1882 Malý park přebudován Františkem Thomayerem. Na počest básníka Františka Ladislava Čelakovského byl pojmenován jeho jménem. Severojižní magistrála budovaná v sedmdesátých letech minulého století park plošně redukovala a rozdělila ho celkem necitlivě na dvě části. Ve větší části po pravé straně při pohledu na muzeum je osazen bílý mramorový pomník herečky Otýlie Sklenářové-Malé od Ladislava Šalouna z roku 1933.
Sady vyprojektoval a začal budovat již v roce 1885 pražský zahradní architekt František Thomayer na místě zbouraných městských hradeb. Rozloha původní zeleně byla značně omezena stavbou metra a magistrály, která sady lemuje z východní i západní strany.
Na pravé straně budovy muzea stojí pomník z bílého mramoru dramatické umělkyně Otýlie Sklenářové Malé od sochaře Ladislava Šalouna. Pomník byl odhalen v roce 1933. Tato slavná herečka učila v dramatické škole Národního divadla později neméně slavnou Emmu Destinovou. Také tu roste lípua malolistá od hudební skupiny ELÁN a souboru tanců Lúčnica. Lípa byla vysazena na paměť česko – slovenského přátelství. Po levé straně budovy muzea roste od roku 1990 lípa Svobody, kterou tu zasadili Václav Havel s Alexandrem Dubčekem.