„Mám silný vůz“. Přísaha se spojuje s Motoristy, Šlachta se může stát senátorem
Vojtěch Petrů
Přísaha, nejsilnější neparlamentní strana z voleb 2021, půjde do eurovoleb v koalici s hnutím pražských odpůrců cyklistiky Motoristé sobě. Robert Šlachta navíc bude na podzim ve svém domovském obvodu v Břeclavi kandidovat do Senátu.

Hnutí Přísaha bývalého ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty půjde do červnových evropských voleb v koalici s hnutím Motoristé sobě, za nímž stojí mluvčí Institutu Václava Klause Petr Macinka. Oba lídři to oznámili minulý týden na tiskové konferenci.

Společnou kandidátku povede automobilový závodník a prezident Jaguar klubu ČR, influencer a radikálně pravicový komentátor Filip Turek, dvojkou bude předsedkyně jihočeské krajské organizace Přísahy Nikola Bartůšek a na třetím místě bude lídr Motoristů sobě Macinka. Už dříve přitom obě hnutí avizovala, že Motoristé sobě podpoří kandidaturu lídra Přísahy Roberta Šlachty do Senátu na jeho domovském Břeclavsku.

„My jsme se s Petrem (Macinkou) potkali někdy na podzim loňského roku, kdy jsme spolu začali komunikovat o jeho veřejné podpoře mé kandidatury v senátní volbě v Břeclavi, protože Petr je původem Břeclavák. Od té doby jsme spolu začali debatovat o širších otázkách, o programu Motoristů i Přísahy, a musím říct, že společných průnikových bodů bylo čím dál více. Sedli jsme si i lidsky a dnes už jsme kamarádi, což se v politice moc nenosí,“ popsal na úvodní tiskové konferenci předseda Přísahy Robert Šlachta, jak se různorodé spojenectví zrodilo.

„Čeká nás supervolební rok a jedny z nejdůležitějších voleb, do Evropského parlamentu. Pokud někdo dříve nevnímal Evropu jako důležitou, tak to, co se tu aktuálně děje, to úplně obrací. Můžeme překreslit Evropu v tom, že tam přijdou politici, kteří budou rozhodovat pro naše občany, a ne úplně opačně,“ uvedl dále bývalý elitní policista.

Předseda Motoristů sobě Petr Macinka uvedl, že hlavními programovými body společné kandidátky je odpor k diskutovanému zrušení práva veta v rámci reformy rozhodovacích procesů v Radě Evropské unie, migraci a přijetí eura, a podporují zrušení zelené dohody pro Evropu a emisní normy Euro 7.

„Pro nás a naše lidi je jakákoliv podpora masové migrace a přerozdělovacích mechanismů na uprchlíky a migranty nepřijatelná. Naši kandidáti také podpoří veškeré snahy o zrušení zákazu aut se spalovacími motory a budou proti jakýmkoliv pokusům se to opět pokoušet prosadit. To je pro Motoristy zásadní a jsem rád, že i Přísaha má stejný postoj. Naši kandidáti budou aktivně vystupovat a hlasovat proti současné podobě zelené dohody pro Evropu. Považujeme ho za ohrožení našeho průmyslu, energetické bezpečnosti a prosperity naší země,“ popsal Macinka na úvodní tiskové konferenci, kde došlo rovněž k podpisu memoranda o spolupráci.

Přísaha v problémech

Hnutí Přísaha oslaví v dubnu své třetí narozeniny. Jeho zakladatelem a předsedou je Robert Šlachta, jehož jméno bylo původně vepsané přímo v oficiálním názvu strany. Někdejší elitní policista je v povědomí veřejnosti spojen především se zásahem na Úřadu vlády v červnu 2013, v jehož důsledku padla vláda Petra Nečase (ODS), a proto si hnutí jako ústřední téma definovalo boj proti korupci. Od samého vzniku však existovaly obavy, že má především dopomoci k případné sněmovní většině hnutí ANO Andreje Babiše.

To se nakonec nestalo. Přestože v předvolebních průzkumech Přísaha oscilovala kolem pětiprocentní hranice, hnutí do dolní parlamentní komory neproniklo. Přísaha získala 4,68 procenta a téměř 252 tisíc hlasů, stala se tak nejsilnějším mimoparlamentním subjektem. Spolu se sociální demokracií, KSČM, koalicí Trikolory, Svobodných a Soukromníků a Volným blokem se stala součástí seskupení, které dohromady získalo necelý milion převážně protestních hlasů.

Přes tento relativní neúspěch Šlachtovo hnutí pokračovalo ve své činnosti, byť jeho řady po volbách během roku 2022 opustily některé výrazné tváře spojené s jeho počátky, mimo jiné Karel Tichý, bývalý vyšetřovatel případů kmotra Františka Mrázka, lobbisty Radovana Krejčíř či zakladatele TV Nova Vladimíra Železného. Tichý poté angažmá v Přísaze označil za „největší omyl svého života“.

Další bývalé elitní vyšetřovatelky, které se původně se Šlachtou spojily a krátce po neúspěšných volbách se kvůli údajným autoritářským sklonům předsedy s hnutím rozešly, byly Jaroslava Burianová a Jiřina Hofmanová. Vedení hnutí pak na sněmu předloni opustil první místopředseda a druhá nejvýraznější tvář Tomáš Sochr, další bývalý detektiv Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

V předloňských komunálních a senátních volbách se Přísaze oproti sněmovnímu klání dařilo o poznání méně. Ve velkých městech hnutí neuspělo vůbec: v Praze v koalici s hnutím Patrioti ČR dosáhlo 0,82 procenta, v Brně samostatně 1,9 procenta, v Ostravě 1,88 procenta, v Plzni 1,84 procenta. Ani v dalších statutárních městech, v Olomouci, Ústí nad Labem, Havířově, Kladně ani v Karlových Varech nepřesáhlo tříprocentní hranici. V dalších větších městech, jako jsou Liberec, České Budějovice, Hradec Králové, Pardubice nebo Zlín, Přísaha nedala vůbec dohromady kandidátku, jinde se spojila v koalici s Trikolorou, hnutím PRO Jindřicha Rajchla, se sociální demokracií či s lokálními iniciativami.

Úspěch zaznamenala Přísaha v některých menších městech, nejvýrazněji v jihomoravských Pohořelicích, kde Šlachta žije. Přísaha tu suverénně vyhrála volby se ziskem 41,28 procenta a s devíti mandáty z jednadvaceti včetně jednoho pro Šlachtu — byť jen tři zvolení byli skutečnými členy hnutí. Proti vítězné Přísaze se spojily dohromady všechny ostatní subjekty v zastupitelstvu Pohořelic, tedy ODS, ANO, STAN, TOP 09 a Moravané v čele s dosavadním starostou Miroslavem Novákem (ODS), a poslali Šlachtu do opozice.

Přes tento relativní neúspěch Šlachtovo hnutí pokračovalo ve své činnosti, byť jeho řady po volbách během roku 2022 opustily některé výrazné tváře spojené s jeho počátky, mimo jiné Karel Tichý, bývalý vyšetřovatel případů kmotra Františka Mrázka, lobbisty Radovana Krejčíře či zakladatele TV Nova Vladimíra Železného. Tichý poté angažmá v Přísaze úspěch neměla. Po jednom nebo dvou mandátech získala i v dalších menších městech na jižní Moravě a na Zlínsku, v Mikulově, Luhačovicích, Židlochovicích a Ivančicích, těsně pak mandát unikl Přísaze ve Žďáře nad Sázaevou. Celkově napříč zemí bylo za Přísahu zvoleno 53 zastupitelů.

Jediný kandidát Přísahy v souběžně konaných senátních volbách, bývalý ministr kultury ve vládě Andreje Babiše (ANO) za ČSSD Antonín Staněk na Bruntálsku propadl a se ziskem 4,37 procenta skončil jako poslední. Druhé kolo se nekonalo, již v prvním totiž získal absolutní většinu ředitel nemocnice v Krnově a stávající senátor Ladislav Václavec (za ANO).

Motoristé sobě jsou politický projekt s méně košatou historií. Jeho počátky jsou spojeny s lokálními volbami v říjnu 2022, kdy sestavili kandidátku na pražský magistrát. Spolupracovník exprezidenta Václava Klause Petr Macinka, jenž je s hnutím od počátku spojený, využil právní struktury vyhraněně pravicové strany bývalého člena Svobodných a předsedy Národního střeleckého centra Františka Matějky, která se předtím pod názvy Referendum o Evropské unii a Strana nezávislosti ČR pokoušela neúspěšně proniknout do sněmovny i do Evropského parlamentu, a tu transformoval do dnešního hnutí Motoristé sobě.

Motoristé v komunálních volbách v Praze v případě úspěchu slibovali smazat cyklopruhy, odstranit sloupky či balisety, zabraňující vjezdům automobilů na chodníky, zavést jednotnou parkovací kartu pro celé město a rovněž zavést metro zdarma. Do zastupitelstva se sice nedostali, se ziskem 2,29 procenta se však stali nejsilnějším subjektem mimo zastupitelstvo a předstihli i koalici SOCDEM a Zelených, KSČM a Svobodné. Na tuto pozici chtějí Motoristé navázat i v nadcházejících volbách.

Nacionalistická konkurence v euroklání

Podle oslovených odborníků je spolupráce protikorupční Přísahy a single-issue pražského hnutí Motoristé sobě s klausistickým pozadím ukázkou ideové pružnosti a neukotvenosti Šlachtova hnutí. Strana totiž loni v listopadu vzbudila pozornost, když společně se Sociální demokracií uspořádala akci veřejného podání podnětu vůči postupu Energetického regulačního úřadu. Před kamerami tehdy stáli Robert Šlachta a předseda SOCDEM Michal Šmarda.

„Je poznat, že Přísaze i Robertu Šlachtovi chybějí politické zkušenosti. Neví, jak budovat stranu, jak ji profilovat na plnohodnotném programu, jak efektivně oslovovat voliče, jak si vybírat spojence — jednou to jsou babišovci, podruhé sociální demokraté, potřetí Klausovi pohrobci,“ říká Deníku Referendum politický analytik Lukáš Jelínek.

„Projevuje se to pak střídáním priorit i rétoriky. Sám Šlachtu podezřívám, že téma korupce původně vytáhl jen proto, že nejlépe sedělo k jeho tváři a životopisu. Nyní ale má pocit, že kdekoho víc zajímá migrace nebo Green Deal, a tak otočil,“ dodává Jelínek.

Podle politologa Aleše Michala z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze čistě antikorupční rétoriku politické strany — dříve například Věci veřejné nebo hnutí ANO — používají spíše na začátku svého politického působení. „Je to proto, aby ukázaly, že chtějí zastupovat ty, kteří nedůvěřují současné politické reprezentaci. Zaměření na současný establishment je tak hlavní složkou jejich kampaně i rétoriky,“ popisuje odborník na politický populismus a společenskou polarizaci.

„K tomu se později přidávají další ideologická východiska, v případě Přísahy zejména odpor proti migraci a další narativy blízké radikální pravici,“ říká Michal s poukazem na to, že na protestní scéně má pořád jistý vliv postava exprezidenta Václava Klause. Zakladatel a bývalý předseda ODS se v posledních letech začal otevřeně hlásit ke své podpoře krajně pravicového hnutí SPD Tomia Okamury či Alternativy pro Německo.

Oba politologové se shodují, že koalice Přísahy a Motoristů sobě, vedená kontroverzním influencerem Filipem Turkem, příliš šancí nemá. Čelit totiž budou silné konkurenci v podobě koalice SPD a Trikolory v čele s expředsedou Svobodných Petrem Machem. Dále kandidátce KSČM ve spojení s konspirátory Ondřejem Dostálem, Petrou Rédovou či Janem Skalickým, koalici menších ultrapravicových stran vedené nezávislým europoslancem původně zvoleným za SPD Hynkem Blaškem, samostatné kandidátky pak chystá i PRO Jindřicha Rajchla, hnutí Česká republika na 1. místě Ladislava Vrabela a Svobodní, kteří nabídnou i neúspěšného prezidentského kandidáta Karla Diviše.

„Přísaha rozhodně čelí silné politické konkurenci, a proto nevidím úspěch v evropských volbách jako příliš reálnou možnost. Spojení s Motoristy sobě dává do politického prostoru zprávu, že je toto hnutí ochotno se spojovat, sdružovat. Širší význam ani silnou základnu tato aktivita ale nemá,“ říká politolog Aleš Michal z pražské Univerzita Karlovy.

„Na druhou stranu, umím si představit, že ve volbách sdružení dopadne o něco lépe, než se předpokládá, protože se Přísaha pravidelně objevuje v průzkumech veřejného mínění. Sociologové tento jev přičítají tomu, že mnoho respondentů v průzkumu uvádí volbu pro stranu, kterou volili v posledních parlamentních volbách, což Přísaze reputačně docela pomáhá,“ dodává Michal.

„Domnívám se, že žádná světlá budoucnost Přísahu nečeká. Nejenže snižuje ze standardů, o nichž mluvila na začátku, ale začala se i personálně drolit. Z vedení odešli ti, kteří čekali, že Šlachta na policejní práci naváže politickým zápasem, i lidé, kteří se rozešli se Šlachtou hodnotově. To je odvrácená stránka protestních stran: odpor je stmeluje, ale na pozitivním programu se domlouvají obtížně,“ shrnuje politický analytik Lukáš Jelínek.

Přísaha ještě nemá jasno, ve které frakci bude v případě zvolení do Evropského parlamentu. „Můžeme už teď říci, že to v žádném případě nebude zelená frakce Greens-EFA, socialistická frakce S&D, komunistická frakce GUE-NGL ani liberální frakce Renew Europe,“ vyjmenoval pro Deník Referendum tiskový mluvčí Přísahy Ondřej Požár. Ambicí koalice je zisk dvou mandátů. Kampaň má odstartovat v dubnu a bude stát minimálně deset milionů.

Senátor Robert Šlachta?

Naopak větší šance může mít Šlachta v personalizované a přímé senátní volbě ve svém domovském břeclavském obvodu. Už dříve ohlásil, že tu bude sám kandidovat, a bude mít samozřejmě podporu své domovské Přísahy i Motoristů sobě. Zatím není znám žádný jeho protikandidát. Současným místním senátorem je bývalý starosta Mikulova Rostislav Koštial (ODS), který se dosud nedal slyšet, zda bude mandát obhajovat.

Přísaha je od svého vzniku nejsilnější právě na jihu Moravy. Ve sněmovních volbách v říjnu 2021 získala v Jihomoravském kraji 6,04 procenta hlasů, o rok později drtivě vyhrála komunální volby ve Šlachtových domovských Pohořelicích a uspěla i v některých okolních obcích a menších městech.

„Volební úspěch Roberta Šlachty v Pohořelicích lze do značné míry stavět na jeho osobě — ten efekt je opravdu velmi silný. Ve volební geografii bychom to označili jako ukázkový příklad takzvaného efektu kandidáta, potažmo efektu souseda,“ vysvětluje pro Deník Referendum volební geograf Jonáš Suchánek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Poukazuje také na to, že v územním celku Pohořelice získala Přísaha ve sněmovních volbách bezmála 27 procent hlasů, v samotných Pohořelicích pak přes 36 procent. Tento vliv se pak částečně přelil i do okolních míst, takže v sousedících obcích s rozšířenou působností Šlachta získal zhruba osm až deset procent hlasů, což jsou pro Přísahu nadprůměrné výsledky.

„Druhý faktor, který stojí za úspěchem Přísahy v této oblasti, může spočívat v tom, že se jedná o území, kde byly dříve — po velkých ztrátách volební podpory pro ČSSD a KSČM — poměrně úspěšné nové strany protestního a populistického charakteru. Dařilo se zde jak Okamurovi s Úsvitem v roce 2013 a později s SPD v roce 2017, tak Babišovi s hnutím ANO,“ říká Suchánek.

Může toto vše Šlachta využít v personalizované senátní volbě v místním obvodě, který zahrnuje celý okres Břeclav i jižní část okresu Brno-venkov, včetně Šlachtových Pohořelic? Právě přímý systém voleb do Senátu zvýhodňuje výrazné lokální osobnosti, které mohou na rozdíl od voleb sněmovních uspět bez ohledu na sílu jejich domovské politické strany.

Jak však upozorňuje volební geograf Suchánek, okolí Pohořelic tvoří jen malou část celého břeclavského senátního obvodu, kde se Přísaze posledně již tolik nedařilo, byť v celorepublikovém měřítku stále nadprůměrně.

„Rozhodující tedy bude, zda Šlachta dokáže oslovit voliče i mimo svou hlavní volební baštu. Protestním a populistickým stranám a aktérům, navíc relativně novým, se obvykle v senátních volbách příliš nedaří. To dobře ukazují neúspěchy ANO nebo SPD v senátních volbách,“ říká pro Deník Referendum Jonáš Suchánek. „Obecně jsem tak k možnosti, že se Šlachta stane senátorem, spíše skeptický,“ dodává.

Souběžně se senátními volbami proběhnou na podzim i volby do krajských zastupitelstev. Bližší kontury toho, jak se k nim postaví Přísaha, zatím nejsou jasné. Mluvčí Přísahy Ondřej Požár pro Deník Referendum uvedl, že proces sestavování krajských kandidátek v rámci hnutí proběhne v březnu.

Pronájem bytu 3+1 Praha 2 – Nové Město, Jenštejnská

Zástupci hlavních bank BRICS uspořádali první setkání kanálu BRICS v oblasti informační bezpečnosti, uvedla Bank of Russia.

Účastníky jednání byli zástupci centrálních bank, ale i finančních regulátorů zemí BRICS: Brazílie, Ruska, Indie a Číny, Egypta, Etiopie, Íránu, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Hlavním tématem jednání byla diskuse o výměně dat o počítačových útocích a kybernetických hrozbách, o otázkách aktualizace adresáře regulačních právních aktů zemí BRICS v oblasti informační bezpečnosti a také o některých aspektech zajištění bezpečnosti informací vnitřních systémů úvěrového a finančního sektoru zemí.

Účastníci setkání se rozhodli pokračovat ve vydávání sborníků osvědčených postupů zemí BRICS v oblasti zajišťování informační bezpečnosti ve finančním sektoru, uvedla banka v prohlášení.

Mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti je nezbytnou podmínkou pro včasnou reakci na globální výzvy, poznamenal Anton Nemkin, člen výboru Státní dumy pro informační politiku, informační technologie a komunikace. „Online útočníci nejsou soustředěni v žádné zemi. Zpravidla se jedná o mezinárodní skupiny, které „útočí“ na několik států najednou. Například problém telefonních podvodů je běžný také v řadě dalších zemí SNS. Útočníci úspěšně koordinují své akce, takže mezinárodní spolupráce v této oblasti je dalším nástrojem, jak jim vzdorovat,“ uvedl náměstek.

Neustálá výměna zkušeností je podle něj nejdůležitější složkou rozvoje informačních technologií. „Víme, že sektor IT se rychle mění: to, co bylo dnes relevantní, bude zítra považováno za zastaralé. Členské státy BRICS demonstrují stabilní tempo rozvoje v IT sektoru. Například Indie je již dlouho uznávána jako mezinárodní IT gigant. Totéž lze říci o Číně. Proto je užitečná výměna osvědčených postupů jak v oblasti informační bezpečnosti, tak fintech obecně,“ zdůraznil Anton Nemkin.

Mezinárodní kybernetická cvičení podle Němkina v Rusku již proběhla. „Na SPIEF 2022 se poprvé v Rusku uskutečnila mezinárodní kybernetická cvičení, kterých se zúčastnili specialisté z Kazachstánu, Pákistánu, Vietnamu, Běloruska a Ázerbájdžánu. V budoucnu se počet i role takových cvičení samozřejmě zvýší. Včetně v kontextu BRICS,“ domnívá se poslanec.

Zároveň je důležité rozvíjet bilaterální partnerství, a to i v rámci činností činných v trestním řízení, zdůraznil náměstek. „Například podle formátu Ruska a Běloruska. Dovolte mi, abych vám připomněl, že v loňském roce byla mezi oběma zeměmi uzavřena dohoda, která zahrnuje vývoj systému pro omezení průjezdu podvodné mezinárodní dopravy a také omezení škodlivého provozu obecně. Již v prosinci 2023 bylo známo, že díky společné práci bylo otevřeno asi 1,3 tisíce trestních případů,“ uzavřel poslanec.